Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Co živíme, to roste, co neživíme, to uvadá...


Již dlouho mě štvalo, jak žiju. Štvala mě práce, žila jsem bez muže, bez příjmu, motala jsem se v kruhu. Hledala jsem jak svoji situaci změnit. To se mi postupně daří po seminářích osobního růstu.

Na seminářích zkoumám, jak "to" vlastně v životě mám. Jaký byl můj dosavadní život, jak si vytvářím názory, tzv. mapuji svůj obraz světa. Toto mapování probíhá v rozhovorech ve dvojicích (časem ve trojicích) s dalšími lidmi, v nichž se postupně mezi sebou vystřídáme (zpravidla je na semináři více lidí). Jeden mluví (na dané téma přednášky), já naslouchám a položím otázku, když něčemu nerozumím nebo co ze svého pohledu vidím. A vedle nás je "lektor"-tekajen, který mi poskytne podporu podívat se na svoji situaci ještě z jeho úhlu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že je pro mě žádoucí, abych se nad sděleními zamyslela. 

Informaci o seminářích osobního růstu jsem získala z letáčku, který jsem si vzala v čekárně u lékaře. Na jeho zadní straně byl kontakt na paní tekajenku. Poslala jsem jí mail, že se zajímám o osobní růstu. Navrhla mi se setkat. Vyprávěla mi svůj životní příběh a její zkušenosti s osobním růstem cestou příslušných seminářů. Její vyprávění i poznámky mě natolik zaujaly, že jsem se rozhodla jít na první seminář. Zde jsem se díky podpoře paní tekajenky dostala k uvědomění si jednání, které se mi vůbec nelíbí a které jsem usoudila, že může být kamenem úrazu při komunikaci s okolím a vnímáním sama sebe. Motivovalo mě to natolik, že jsem šla na druhý a další a další seminář, protože pozitivní výsledky pro můj život jsou zjevné nejen pro mě, ale i si toho všímá okolí (srpen 2015 mám za sebou 11 seminářů ze 14). Postupně odstraňuji to, s čím nejsem spokojena a trénuju "fungování po novu".

Dnes je mnoho možností osobního růstu, zpravidla jde však o návody, jak co dělat nebo nedělat. Na semináři mi nikdo žádný návod nedává; nabízejí se mi tu jiné úhly pohledu. Ty se pak snažím porovnat s tím mým a dosavadními zkušenostmi. Dostanu jen útlá skripta, která si podrobněji čtu až po semináři. Skripta mi připomínají, čemu jsme se na semináři věnovali. K tomu si sama dělám poznámky, co mě zaujalo a vnímám pro sebe důležité.

Na seminářích se díky rozhovorům a zpětným vazbám ostatních učím více se nad svým jednáním zamyslet (je to pro mě mnohdy velmi nepříjemné - co se mě dotýká, to se mě týká...). Vede mě to však k ochotě dělat věci, které jsem dosud vědomě odmítala (např. zvážit svoje jednání - dosud jsem fungovala "nejprv konám, pak myslím"). Směruje mě to k objevování, kdo jsem a kdo nejsem. Jsou pro mě důležité vztahy. Na seminářích cítím pro sebe velkou podporu pro laskavý a pokorný vztah sama k sobě, stejně tak i k ostatním lidem, přírodě...

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

zdánlivě nesouvisející odkaz

(ejirek, 15. 5. 2016 2:00)

http://bryan.blog.respekt.cz/bipolarni-porucha-a-energie-stoceneho-hada/

a jak je to s těma krčníma mandlema? (mi je vytrhli, když mi byly 3 roky)